Zlaté tele


Tento obraz ve své podstatě zobrazuje z ezoterního pohledu událost, o které se píše ve Starém zákoně, a která se měla odehrát při putování Mojžíše a jeho lidu do země zaslíbené. Správnou cestu měl Židům ukazovat sám Bůh, který se v noci objevoval v podobě sloupu ohně a v noci v podobě sloupu kouře. Když došli k hoře Sinaj, utábořili se pod ní a Mojžíš vystoupal na její vrchol, kde od samotného Boha obdržel desky zákona (desatero). Na hoře pobýval několik dní, během kterých panoval v táboře neklid, jelikož se dlouho nevracel. Mezitím dostali někteří z Židů nápad - šli za mojžíšovým bratrem Áronem a požádali ho, aby ze zlatých šperků, konkrétně naušnic, které měli u sebe, vytvořil zpodobnění Hospodina jako býčka, což byla božská forma, jenž znali z Egypta, kde byl symbolem boha Hapiho (řecky Apis), což bylo jedno z božstev spojovaných s řekou Nil, zejména s jedním jejím aspektem, konkrétně nilskými záplavami, které pravidelně každým rokem přinášeli úrodné bahno. Hapi byl tedy bohem úrody a plodnosti. A právě toto zpodobnění Židé okopírovali. 

Když sochu býčka vztyčili, tak Bůh Mojžíši rozkázal, aby opustil vrchol hory a šel napravit tyto nepravosti, které se na jejím úpatí zrovna odehrávaly. Modloslužebnictví bylo totiž lidu Izraele přísně zapovězeno. Když tam dorazil, spatřil bujaré veselí a tanec kolem sochy, což ho rozhněvalo natolik, že praštil deskami o zem až se rozbily na několik kusů. Následně nakázal býčka rozbít, roztavit a rozprášit do okolí. Od té doby se říká, že když někdo uctívá zlaté tele, tak se klaní falešné modle.


Celý tento příběh byl v historii křesťanství často připomínán, zejména v období, kdy sílila hnutí odmítající náboženské obrazy, takzvaní ikonoklasté. Ovšem je podle mého názoru je srovnání staroegyptských a tradičních křesťanských soch a obrazů naprosto nepřesné. Velký rozdíl je v tom, že v křesťanství je socha chápána v podstatě jako předmět, který nám má pomoci k soustředění při modlitbě nebo duchovním rozjímání. Oproti tomu staří Egypťáné chápali sochu nebo obraz doslova jako příbytek, v němž konkrétní božstvo nebo duch přebýval. Než byla socha vnešena do chrámu, konali se složité rituály, jejichž cílem bylo dostat do předmětu přímo esenci konkrétní duchovní bytosti. V chrámu se také konaly rituály, jejichž cílem bylo pomocí obřadů a obětin ducha uvnitř udržet - pravidelně se konalo jejich rituální omývání nebo i krmení, kdy se soše přinášely i potraviny a vůně. A právě toto je ona činnost, tedy modloslužebnictví, kterou Izraelitům Bůh zapověděl. Myslím, že cílem tohoto zákazu nebylo zničit všechny náboženské sochy nebo obrazy, ale spíše dát najevo, že Bůh jako Stvořitel stojí nad všemi formami hmoty, a že narozdíl od nižších duchů nemůže být spoután do předmětu vyrobeného člověkem, byť by byl sebekrásnější a sebehodnotnější. Ale to je jen taková má krátká úvaha nad tímto obrazem :-)

Název: Zlaté tele
Technika: sítotisk na zlatou fólii
Autor: Jan Hachran
Cena: 4800 Kč

V případě zájmu o toto zboží si ho můžete objednat ZDE nebo mě přímo kontaktovat.


SLEDUJTE MĚ I NA INSTAGRAMU

Oblíbené příspěvky

Počet zobrazení stránky

Flickr